{"id":2193,"date":"2015-03-27T14:04:31","date_gmt":"2015-03-27T13:04:31","guid":{"rendered":"http:\/\/www.svetelnydesign.cz\/\/?p=2193"},"modified":"2019-07-14T11:07:03","modified_gmt":"2019-07-14T09:07:03","slug":"poselstvi-2015","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.svetelnydesign.cz\/en\/blog\/2015\/03\/27\/poselstvi-2015\/","title":{"rendered":"Poselstv\u00ed k mezin\u00e1rodn\u00edmu dni divadla 2015"},"content":{"rendered":"<p class=\"perex\" style=\"text-align: justify;\">&#8220;MEZIN\u00c1RODN\u00cd DEN DIVADLA byl ustanoven v roce 1961 Mezin\u00e1rodn\u00edm divadeln\u00edm institutem (International Theatre Institute \u2013 ITI). Tento den slav\u00ed ka\u017edoro\u010dn\u011b 27. b\u0159ezna v\u0161echna n\u00e1rodn\u00ed st\u0159ediska ITI a spolu s nimi cel\u00e1 mezin\u00e1rodn\u00ed divadeln\u00ed obec. P\u0159i t\u00e9to p\u0159\u00edle\u017eitosti se organizuj\u00ed r\u016fzn\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed i mezin\u00e1rodn\u00ed divadeln\u00ed akce \u2013 k nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm z nich pat\u0159\u00ed Mezin\u00e1rodn\u00ed poselstv\u00ed \u2013 z podn\u011btu Mezin\u00e1rodn\u00edho divadeln\u00edho institutu je ka\u017edoro\u010dn\u011b jeho autorem vybran\u00e1 sv\u011btov\u011b proslul\u00e1 divadeln\u00ed osobnost.&#8221;<\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><strong>Sv\u011btov\u00fd den divadla 27. b\u0159ezna 2015<\/strong><\/p>\n<p style=\"text-align: center;\">\u00a0 \u00a0 \u00a0 \u00a0 \u00a0 \u00a0 <strong>\u00a0 \u00a0 POSELSTV\u00cd K MEZIN\u00c1RODN\u00cdMU DNI DIVADLA<\/strong><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">\u00a0 \u00a0 Mistry divadla lze nejl\u00e9pe nal\u00e9zt daleko od divadla. Oby\u010dejn\u011b jsou to ti, kter\u00e9 divadlo nezaj\u00edm\u00e1 jen jako ma\u0161in\u00e9rie na reprodukci r\u016fzn\u00fdch kli\u0161\u00e9 a konvenc\u00ed.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">To oni nal\u00e9zaj\u00ed pulsuj\u00edc\u00ed z\u0159\u00eddla a \u017eiv\u00e9 proudy \u0159ek, kter\u00e9 se obecn\u011b vyh\u00fdbaj\u00ed divadeln\u00edm s\u00e1l\u016fm a v nich denn\u011b se hromad\u00edc\u00edm nep\u0159ebern\u00fdm z\u00e1stup\u016fm lid\u00ed, pot\u00fdkaj\u00edc\u00edch se s napodobov\u00e1n\u00edm jak\u00fdchsi sv\u011bt\u016f. Napodobujeme, m\u00edsto toho, abychom tvo\u0159ili vlastn\u00ed, koncentrovan\u00e9 sv\u011bty, p\u0159\u00edmo z\u00e1visl\u00e9 na dialogu s obecenstvem a v\u00e1\u0161n\u00edch, kter\u00e9 skryt\u00e9 proplouvaj\u00ed, ale kter\u00e9 pr\u00e1v\u011b divadlo um\u00ed nejl\u00e9pe odhalovat.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">\u00a0 \u00a0 \u00a0Takov\u00e9 pr\u016fvodce nal\u00e9z\u00e1m nej\u010dast\u011bji v pr\u00f3ze. Den co den p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm o spisovatel\u00edch, kte\u0159\u00ed ji\u017e v\u00edc ne\u017e p\u0159ed sto lety prorocky, by\u0165 zdr\u017eenliv\u011b, vyl\u00ed\u010dili soumrak evropsk\u00fdch boh\u016f, kter\u00fd na\u0161i civilizaci pohrou\u017eil v dodnes nevyjasn\u011bnou tmu. M\u00e1m na mysli Franze Kafku, Thomase Manna a Marcela Prousta. Dnes bych do tohoto krou\u017eku prorok\u016f za\u0159adil i Johna Maxwella Coetzee.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">\u00a0 \u00a0 \u00a0Jejich spole\u010dn\u00fd pocit nevyhnuteln\u00e9ho konce sv\u011bta, nikoli planety, ale modelu mezilidsk\u00fdch vztah\u016f, spole\u010densk\u00e9ho po\u0159\u00e1dku a revolt, n\u00e1s nyn\u00ed dalekos\u00e1hle doprov\u00e1z\u00ed. Navzdory zlo\u010din\u016fm a konflikt\u016fm, kter\u00e9 ka\u017edou chv\u00edli podpaluj\u00ed nov\u00e1 m\u00edsta dokonce rychleji, ne\u017e je sta\u010d\u00ed zachytit ve sv\u00fdch zpr\u00e1v\u00e1ch v\u0161udybylsk\u00e1 m\u00e9dia. Tyto po\u017e\u00e1ry se rychle omrz\u00ed a z tiskov\u00fdch sd\u011blen\u00ed nen\u00e1vratn\u011b miz\u00ed, ale my se c\u00edt\u00edme bezmocn\u00ed, zd\u011b\u0161eni a spout\u00e1ni. Neum\u00edme u\u017e budovat v\u011b\u017e, ale zdi, kter\u00e9 si zatvrzele stav\u00edme, n\u00e1s p\u0159ed ni\u010d\u00edm neochr\u00e1n\u00ed, naopak, ony samy pot\u0159ebuj\u00ed ochranu a p\u00e9\u010di, kter\u00e1 po\u017e\u00edr\u00e1 podstatnou \u010d\u00e1st na\u0161\u00ed \u017eivotn\u00ed energie. N\u00e1m u\u017e pak nezb\u00fdvaj\u00ed s\u00edly, abychom se pokusili spat\u0159it to, co se nal\u00e9z\u00e1 za branou, za onou zd\u00ed. A pr\u00e1v\u011b proto mus\u00ed existovat divadlo a v tom mus\u00ed hledat svou p\u016fsobnost. Nahl\u00ed\u017eet tam, kam hled\u011bt nen\u00ed dovoleno.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">\u00a0 \u00a0 \u00a0\u201ePov\u011bst se pokou\u0161\u00ed vysv\u011btlit nevysv\u011btliteln\u00e9. Proto\u017ee vych\u00e1z\u00ed z pravdy, mus\u00ed op\u011bt skon\u010dit v nevysv\u011btliteln\u00e9m.\u201c Tato slova, jimi\u017e Kafka popsal metamorf\u00f3zy legendy o Prom\u00e9theovi, zvl\u00e1\u0161\u0165 zd\u016fraz\u0148uji, proto\u017ee vystihuj\u00ed, jak\u00e9 m\u00e1 b\u00fdt divadlo. A takov\u00e9 divadlo, vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z hlubok\u00e9 pravdy a kon\u010d\u00edc\u00ed v nevysv\u011btliteln\u00e9m, v\u0161em jeho tv\u016frc\u016fm, kte\u0159\u00ed se objevuj\u00ed na jevi\u0161ti, ale i t\u011bm, kte\u0159\u00ed jsou v hledi\u0161ti, p\u0159eji z cel\u00e9ho srdce.<\/p>\n<p><strong>Krzysztof \u00a0Warlikowski \u00a0<\/strong><\/p>\n<p>p\u0159eklad Irena Lexov\u00e1<\/p>\n<p>* citace z Kafkovy pov\u00eddky Prom\u00e9theus ve sb\u00edrce Popis jednoho z\u00e1pasu p\u0159ejata z p\u0159ekladu Vladim\u00edra Kafky, Odeon Praha, 1968.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><strong>Krzysztof WARLIKOWSKI<\/strong> se narodil v Polsku roku 1962 a je dnes jedn\u00edm z nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch evropsk\u00fdch re\u017eis\u00e9r\u016f sv\u00e9 generace. Studoval historii, filosofii a rom\u00e1nsk\u00e9 jazyky na Jagellonsk\u00e9 univerzit\u011b a tak\u00e9 na \u00c9cole des Hautes \u00c9tudes Pratique na pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 Sorbonn\u011b. Posl\u00e9ze vystudoval v r. 1993 re\u017eii na Akademii dramatick\u00fdch um\u011bn\u00ed Ludv\u00edka Solsk\u00e9ho, kde jedn\u00edm z jeho pedagog\u016f byl Krystian Lupa. Posl\u00e9ze mu asistoval p\u0159i jeho re\u017ei\u00edch, byl asistentem rovn\u011b\u017e Petera Brooka \/P\u00e9lleas a Melisanda\/, Ingmara Bergmana a Giorgio Strehlera.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Ve \u00a0spolupr\u00e1ci se sc\u00e9nografkou Malgorzatou Szczesnak vytv\u00e1\u0159\u00ed v\u00fdjime\u010dn\u00e9 divadeln\u00ed obrazy, v procesu pr\u00e1ce vede herce k dosa\u017een\u00ed hlub\u0161\u00ed kreativity. Vytvo\u0159il nov\u00e9 zp\u016fsoby, jak inscenovat Shakespeara \/ k dne\u0161ku \u00a0cca 11 inscenac\u00ed \/Hamlet ve Var\u0161av\u011b a v Tel Avivu, Ve\u010der t\u0159\u00edkr\u00e1lov\u00fd ve Stuttgartu, Bou\u0159e tamt\u00e9\u017e a rovn\u011b\u017e ve Var\u0161av\u011b, Zkrocen\u00ed zl\u00e9 \u017eeny ve Var\u0161av\u011b, Macbeth v Hannoveru ad.\/ Druhou oblast\u00ed jeho z\u00e1jmu je antick\u00e9 divadlo \/ p\u0159evratn\u00e9 v\u00fdklady \u0159eck\u00fdch \u00a0trag\u00e9di\u00ed, nap\u0159. Sofoklovy Elektry\/ a t\u0159et\u00ed hlavn\u00ed oblast\u00ed jeho z\u00e1jmu \u00a0je inscenov\u00e1n\u00ed her sou\u010dasn\u00fdch autor\u016f \/p\u0159. B.M. Kolt\u00e9s, S. Kane \u2013 inscenace jej\u00ed hry Cleansed\/O\u010di\u0161t\u011bn\u00ed mu prezentac\u00ed na festivalu v Avignonu r. \u00a02002 a na divadeln\u00edm festivalu Americas v Montr\u00e9alu zajistila \u00a0sv\u00fdm \u00fasp\u011bchem a nad\u0161en\u00fdm kritick\u00fdm p\u0159ijet\u00edm uzn\u00e1n\u00ed a vstup na mezin\u00e1rodn\u00ed sc\u00e9nu.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Od r. 2008 je \u00a0um\u011bleck\u00fdm \u0159editelem Teatra Nowy ve Var\u0161av\u011b, kde dosud uvedl mj. \u010dty\u0159i kusy zalo\u017een\u00e9 na \u00faprav\u00e1ch : (A)Pollonia \u00a0\/2OO9\/, The End \/2O1O\/, African Tales by Shakespeare \/2O11\/ a Kabaret warszawski \/2O13\/. \u00a0V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b p\u0159ipravuje divadeln\u00ed adaptaci Hled\u00e1n\u00ed ztracen\u00e9ho \u010dasu Marcela Prousta. \u00a0V Teatru Nowym tedy Warlikowski vytv\u00e1\u0159\u00ed svou osobn\u00ed vizi role a m\u00edsta divadla ve spole\u010dnosti, mj. t\u00edm, \u017ee zapojuje publikum do diskus\u00ed. Jeho divadeln\u00edm mottem se st\u00e1v\u00e1: \u201e\u00danik z divadla\u201c.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">K. Warlikowski je rovn\u011b\u017e opern\u00edm re\u017eis\u00e9rem &#8211; \u00a0vn\u00edman\u00fdm jako revolu\u010dn\u00ed tv\u016frce d\u00edky sv\u00e9 touze po \u201ere-theatralizaci\u201c opery. Nastudoval mj. Gluckovu Iphigenii v Taurid\u011b \u00a0a Jan\u00e1\u010dkovu V\u011bc Makropulos \u00a0v pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 ope\u0159e, Wagnerova Parsifala v Mnichov\u011b \/ jako prvn\u00ed nen\u011bmeck\u00fd re\u017eis\u00e9r s velk\u00fdm skand\u00e1ln\u00edm ohlasem\/, Bergova Vojcka, Lulu, \u00a0a ned\u00e1vno Dona Giovanniho.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Jeho inscenace byly prezentov\u00e1ny na \u0159ad\u011b mezin\u00e1rodn\u00edch festival\u016f &#8211; mj. Festival Avignon, Festival Otono Madrid, Edinburgh, Soul ad.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Z\u00edskal \u0159adu ocen\u011bn\u00ed, v\u010d. ceny francouzsk\u00fdch divadeln\u00edch kritik\u016f \/ dvakr\u00e1t \u2013 v r. 2OO3 za Kaneov\u00e9 O\u010di\u0161t\u011bn\u00ed a posl\u00e9ze za inscenaci Kushnerov\u00fdch And\u011bl\u016f v Americe\/. Byl ocen\u011bn medail\u00ed polsk\u00e9ho centra mezin\u00e1rodn\u00edho divadeln\u00edho \u00fastavu za popularizaci polsk\u00e9 divadeln\u00ed kultury v zahrani\u010d\u00ed. \u00a0V r. 2OO8 obdr\u017eel presti\u017en\u00ed Cenu Mejercholda v Moskv\u011b, americkou Obie Award za inscenaci Krum \u00a0Enocha Levina, kterou uvedl na festivalu v New Yorku, Zlatou masku \u00a0za nejlep\u0161\u00ed zahrani\u010dn\u00ed inscenaci festivalu v rusk\u00e9m Petrohrad\u011b a v \u0159eck\u00e9 Soluni Cenu nov\u00e9 divadeln\u00ed reality, ud\u00edlenou Uni\u00ed evropsk\u00fdch divadel v r\u00e1mci Evropsk\u00e9 divadeln\u00ed ceny.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">V r. 2O13 byl dekorov\u00e1n francouzsk\u00fdm \u0159\u00e1dem ryt\u00ed\u0159e literatury a um\u011bn\u00ed.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">\n<h2 style=\"text-align: center;\"><strong>Mezin\u00e1rodn\u00ed divadeln\u00ed \u00fastav<\/strong><\/h2>\n<p><strong>\u00a0<\/strong><\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><strong>SV\u011aTOV\u00dd DEN DIVADLA \u2013 27. b\u0159ezna<\/strong><\/p>\n<p>Ustaven\u00ed Sv\u011btov\u00e9ho dne divadla navrhl nejd\u0159\u00edve v Helsink\u00e1ch a potom ve V\u00eddni na 9. sv\u011btov\u00e9m kongresu Mezin\u00e1rodn\u00edho divadeln\u00edho \u00fastavu v \u010dervnu 1961 jm\u00e9nem Finsk\u00e9ho st\u0159ediska Mezin\u00e1rodn\u00edho divadeln\u00edho \u00fastavu prezident Arvi Kivimaa. Tento n\u00e1vrh, podporovan\u00fd skandin\u00e1vsk\u00fdmi st\u0159edisky, byl schv\u00e1len aklamac\u00ed.<\/p>\n<p>N\u00e1rodn\u00ed st\u0159ediska Mezin\u00e1rodn\u00edho divadeln\u00edho \u00fastavu ITI, jich\u017e je dnes t\u00e9m\u011b\u0159 100 na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b, slav\u00ed od t\u00e9 doby ka\u017ed\u00fd rok 27. b\u0159ezen (datum zah\u00e1jen\u00ed sezony &#8220;Divadla n\u00e1rod\u016f&#8221; v roce 1962 v Pa\u0159\u00ed\u017ei) jako Sv\u011btov\u00fd den divadla mnoho\u010detn\u00fdm a nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edm zp\u016fsobem.<\/p>\n<p>Mezin\u00e1rodn\u00ed divadeln\u00ed \u00fastav, zalo\u017een\u00fd v roce 1948 organizac\u00ed UNESCO a sv\u011btov\u011b proslul\u00fdmi divadeln\u00edmi osobnostmi, je nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed mezin\u00e1rodn\u00ed nevl\u00e1dn\u00ed organizac\u00ed v oblasti performing arts, kter\u00e1 m\u00e1 form\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00edbuzensk\u00e9 vztahy s UNESCO (vztahy poradenstv\u00ed a p\u0159idru\u017een\u00ed). ITI usiluje o &#8220;prosazov\u00e1n\u00ed mezin\u00e1rodn\u00ed v\u00fdm\u011bny poznatk\u016f a praxe v oblasti reproduk\u010dn\u00edho um\u011bn\u00ed, podn\u011bcov\u00e1n\u00ed tvorby a zvy\u0161ov\u00e1n\u00ed spolupr\u00e1ce mezi divadeln\u00edky, vytv\u00e1\u0159en\u00ed pov\u011bdom\u00ed ve\u0159ejn\u00e9ho m\u00edn\u011bn\u00ed o nezbytnosti po\u010d\u00edtat s um\u011bleckou tvorbou v oblasti rozvoje, prohlubov\u00e1n\u00ed vz\u00e1jemn\u00e9ho porozum\u011bn\u00ed za \u00fa\u010delem \u00fa\u010dasti na posilov\u00e1n\u00ed m\u00edru<\/p>\n<p>a p\u0159\u00e1telstv\u00ed mezi n\u00e1rody, p\u0159ipojen\u00ed se k obran\u011b ide\u00e1l\u016f a c\u00edl\u016f organizace UNESCO.&#8221;<\/p>\n<p>Akce, po\u0159\u00e1dan\u00e9 na oslavu Sv\u011btov\u00e9ho dne divadla, se sna\u017e\u00ed v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bn\u00e9 c\u00edle napl\u0148ovat. Ka\u017ed\u00fd rok je p\u0159izv\u00e1na v\u00fdzna\u010dn\u00e1 divadeln\u00ed osobnost nebo osoba, aby se pod\u011blila o sv\u00e9 \u00favahy o divadle a souladu mezi n\u00e1rody. To, co je zn\u00e1m\u00e9 jako Mezin\u00e1rodn\u00ed poselstv\u00ed, se p\u0159ekl\u00e1d\u00e1 \u00a0do v\u00edce ne\u017e<\/p>\n<p>20 jazyk\u016f, p\u0159ed\u010d\u00edt\u00e1 pro des\u00edtky tis\u00edc div\u00e1k\u016f p\u0159ed p\u0159edstaven\u00edmi v divadlech na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b<\/p>\n<p>a tiskne ve stovk\u00e1ch den\u00edk\u016f. Kolegov\u00e9 v audiovizu\u00e1ln\u00ed oblasti bratrsky pom\u00e1haj\u00ed a v\u00edce ne\u017e stovka rozhlasov\u00fdch a televizn\u00edch stanic vys\u00edl\u00e1 Poselstv\u00ed poslucha\u010d\u016fm ve v\u0161ech koutech v\u0161ech p\u011bti kontinent\u016f.<\/p>\n<p>Jean Cocteau byl autorem prvn\u00edho Mezin\u00e1rodn\u00edho poselstv\u00ed v roce 1962. V roce 1993 vydalo Venezuelsk\u00e9 st\u0159edisko ITI dv\u011b antologie, jednu obsahuj\u00edc\u00ed v\u0161echna poselstv\u00ed od roku 1962 do roku 1993 v origin\u00e1ln\u00edch jazykov\u00fdch verz\u00edch a druhou sb\u00edrku ve \u0161pan\u011bl\u0161tin\u011b.<\/p>\n<p>Sv\u011btov\u00fd den divadla je p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed pro divadeln\u00edky, aby oslavili s\u00edlu reproduk\u010dn\u00edho um\u011bn\u00ed spojovat lidi, je to p\u0159\u00edle\u017eitost pod\u011blit se se sv\u00fdmi div\u00e1ky o ur\u010ditou vizi sv\u00e9ho um\u011bn\u00ed a jeho schopnost p\u0159isp\u00edvat k porozum\u011bn\u00ed a m\u00edru mezi n\u00e1rody.<\/p>\n<p>Spolu s \u0161irok\u00fdm roz\u0161\u00ed\u0159en\u00edm Mezin\u00e1rodn\u00edho poselstv\u00ed, kter\u00e9 je \u00fast\u0159edn\u00edm znakem Sv\u011btov\u00e9ho dne divadla od jeho zaveden\u00ed v roce 1961, zahrnuje Sv\u011btov\u00fd den divadla \u010detn\u00e9 akce ve v\u0161ech \u010d\u00e1stech sv\u011bta od t\u00e9m\u011b\u0159 intimn\u00edch projev\u016f a\u017e po velk\u00e9 lidov\u00e9 slavnosti.<\/p>\n<p>Mezi speci\u00e1ln\u00ed akce, kter\u00e9 se konaj\u00ed na znamen\u00ed Sv\u011btov\u00e9ho dne divadla, pat\u0159\u00ed:<\/p>\n<p>1* \u010cten\u00ed Poselstv\u00ed v divadlech p\u0159ed ve\u010dern\u00edmi p\u0159edstaven\u00edmi 27. b\u0159ezna.<\/p>\n<p>2* Mezin\u00e1rodn\u00ed festivaly v tento den nebo b\u011bhem t\u00fddne nebo m\u011bs\u00edce obsahuj\u00edc\u00edho 27. b\u0159ezen, nap\u0159. Japonsko, Kamerun, Burkina Faso, Kuvajt.<\/p>\n<p>3* Speci\u00e1ln\u00ed p\u0159edstaven\u00ed: nap\u0159. Belgie, Filip\u00edny, Kypr, Tunisko, Rumunsko, \u0160v\u00e9dsko, Monako, \u0160pan\u011blsko, Zaire a jinde.<\/p>\n<p>4* Sympozia, kolokvia a konference u kulat\u00e9ho stolu o r\u016fzn\u00fdch aspektech role divadla ve spole\u010dnosti, nap\u0159. \u0158ecko, Banglad\u00e9\u0161, Chorvatsko, Rumunsko, Makedonie, Indie.<\/p>\n<p>5* Speci\u00e1ln\u00ed ceny za vynikaj\u00edc\u00ed v\u00fdkony v divadeln\u00edm a tane\u010dn\u00edm um\u011bn\u00ed \u2013 zvl\u00e1\u0161t\u011b ceny ud\u011blen\u00e9 jako uzn\u00e1n\u00ed mezin\u00e1rodn\u00edho vlivu \u010dinnosti ocen\u011bn\u00fdch osobnost\u00ed, nap\u0159. st\u0159ediska ITI ve Finsku, Ma\u010farsku, Velk\u00e9 Brit\u00e1nii, Izraeli, Polsku, Ugand\u011b, Rusku, N\u011bmecku, Slovinsku a jinde.<\/p>\n<p>6* Otev\u0159en\u00ed nov\u00fdch divadel, divadeln\u00edch muze\u00ed a divadeln\u00edch v\u00fdstav; dny otev\u0159en\u00fdch dve\u0159\u00ed a prohl\u00eddky divadel s pr\u016fvodcem.<\/p>\n<p>7* N\u00e1rodn\u00ed poselstv\u00ed v mnoha zem\u00edch, nap\u0159. Rumunsku, Zimbabwe, skandin\u00e1vsk\u00fdch zem\u00edch a n\u011bkter\u00fdch latinskoamerick\u00fdch zem\u00edch.<\/p>\n<p>8* \u010cl\u00e1nky v tisku o divadle a koment\u00e1\u0159e o Mezin\u00e1rodn\u00edm poselstv\u00ed.<\/p>\n<p>9* Rozhlasov\u00e9 a televizn\u00ed po\u0159ady o divadle, v\u010detn\u011b po\u0159ad\u016f pro speci\u00e1ln\u00ed okruh div\u00e1k\u016f, nap\u0159. Indie, Rumunsko, Libanon, Sierra Leone a jin\u00e9 zem\u011b.<\/p>\n<p>10* Speci\u00e1ln\u00ed vys\u00edl\u00e1n\u00ed dramatick\u00fdch po\u0159ad\u016f na n\u00e1rodn\u00edch a region\u00e1ln\u00edch televizn\u00edch a rozhlasov\u00fdch stanic\u00edch.<\/p>\n<p>11* Bezplatn\u00e1 p\u0159edstaven\u00ed nebo voln\u00e9 l\u00edstky do divadla, kter\u00e9 jsou tradi\u010dn\u011b k dispozici v n\u011bkter\u00fdch zem\u00edch, nap\u0159. v Ma\u010farsku, Egypt\u011b, Chille, \u0160pan\u011blsku, \u0158ecku, Belgii, Turecku atd.<\/p>\n<p>12* Projevy v\u00fdznamn\u00fdch n\u00e1rodn\u00edch osobnost\u00ed, nap\u0159. v USA, skandin\u00e1vsk\u00fdch zem\u00edch.<\/p>\n<p>13* V\u00fdzdoba divadel, lidov\u00e9 plesy, veletrhy a pr\u016fvody.<\/p>\n<p>14* Speci\u00e1ln\u00ed plak\u00e1ty vydan\u00e9 st\u0159edisky ITI k t\u00e9to p\u0159\u00edle\u017eitosti.<\/p>\n<p>15* Speci\u00e1ln\u00ed zn\u00e1mka \u00a0byla vyd\u00e1na ve Francii p\u0159i prvn\u00edm Sv\u011btov\u00e9m dni divadla, \u00a0v roce 1962 indick\u00e1 po\u0161ta zru\u0161ila zn\u00e1mky na dopisech a nahradila je n\u00e1pisem oslavuj\u00edc\u00edm divadlo a m\u00edr. I v dal\u0161\u00edch letech v mnoha zem\u00edch vyd\u00e1v\u00e1ny p\u0159\u00edle\u017eitostn\u00e9 zn\u00e1mky s divadeln\u00ed tematikou k tomuto Dni.<\/p>\n<p>16* P\u0159edstaven\u00ed na pomoc divadeln\u00edm charitativn\u00edm organizac\u00edm, nap\u0159. skandin\u00e1vsk\u00e9 zem\u011b, Velk\u00e1 Brit\u00e1nie.<\/p>\n<p>Zd\u00e1 se, \u017ee mnoh\u00e9 akce pln\u00ed \u0159adu funkc\u00ed. Zat\u00edmco v\u0161echny akce manifestuj\u00ed mezin\u00e1rodn\u00ed aspekt, oslavy Sv\u011btov\u00e9ho dne divadla \u010dasto poskytuj\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitost, aby se m\u011bstsk\u00e1<\/p>\n<p>a provinci\u00e1ln\u00ed divadla v ur\u010dit\u00e9 zemi v\u00edce sbl\u00ed\u017eila. Pomoc\u00ed bezplatn\u00fdch p\u0159edstaven\u00ed<\/p>\n<p>a rozhlasov\u00fdch a televizn\u00edch po\u0159ad\u016f, kter\u00e9 mohou doj\u00edt jak k dlouholet\u00fdm milovn\u00edk\u016fm divadla, tak k t\u011bm, kte\u0159\u00ed nikdy \u017e\u00e1dnou hru nevid\u011bli, divadeln\u00ed profesion\u00e1lov\u00e9 tak\u00e9 rozv\u00edjej\u00ed a zlep\u0161uj\u00ed vztahy se sv\u00fdmi div\u00e1ky.<\/p>\n<p>\u010cetn\u00e9 akce jsou mnohostrann\u00e9ho r\u00e1zu a \u010dasto je po\u0159\u00e1daj\u00ed st\u0159ediska, kter\u00e1 maj\u00ed k dispozici jen omezen\u00e9 prost\u0159edky. Nap\u0159\u00edklad Banglad\u00e9\u0161sk\u00e9 st\u0159edisko ITI a Federace divadeln\u00edch skupin Banglad\u00e9\u0161e oslavuj\u00ed Sv\u011btov\u00fd den divadla za \u00fa\u010dasti cel\u00e9 divadeln\u00ed komunity.<\/p>\n<p>V pr\u016fvodu ulicemi Dh\u00e1ky se sejde v\u00edce ne\u017e 1000 herc\u016f a here\u010dek v divadeln\u00edch kost\u00fdmech. Po\u0159\u00e1daj\u00ed se divadeln\u00ed v\u00fdstavy a ve\u010der n\u00e1sleduje tradi\u010dn\u00ed p\u0159edn\u00e1\u0161ka o divadle v Banglad\u00e9\u0161i a divadeln\u00ed p\u0159edstaven\u00ed r\u016fzn\u00fdch divadeln\u00edch spole\u010dnost\u00ed.<\/p>\n<p>ITI \u2013 Provol\u00e1n\u00ed k Mezin\u00e1rodn\u00edmu Dni divadla \u2013 27. b\u0159ezna<\/p>\n<p>Auto\u0159i Poselstv\u00ed:<\/p>\n<p>1. \u00a01962: \u00a0Jean COCTEAU<\/p>\n<p>2. \u00a01963: \u00a0Arthur MILER<\/p>\n<p>3. \u00a01964: \u00a0Laurence OLIVIER \u2013 Jean-Louis BARRAULT<\/p>\n<p>4. \u00a01965: \u00a0Anonym<\/p>\n<p>5. \u00a01966: \u00a0Ren\u00e9 MAHEU, gener\u00e1ln\u00ed \u0159editel UNESCO<\/p>\n<p>6. \u00a01967: \u00a0Helen WEIGEL<\/p>\n<p>7. \u00a01968: \u00a0Miguel Angel ASTURIAS<\/p>\n<p>8. \u00a01969: \u00a0Peter BROOK<\/p>\n<p>9. \u00a01970: \u00a0Dimitrij \u0160OSTAKOVI\u010c<\/p>\n<p>10. \u00a01971: \u00a0Pablo NERUDA<\/p>\n<p>11. \u00a01972: \u00a0Maurice BEJART<\/p>\n<p>12. \u00a01973: \u00a0Luchino VISCONTI<\/p>\n<p>13. \u00a01974: \u00a0Richard BURTON<\/p>\n<p>14. \u00a01975: \u00a0Ellen STEWART<\/p>\n<p>15. \u00a01976: \u00a0Eugene IONESCO<\/p>\n<p>16. \u00a01977: \u00a0Radu BELIGAN<\/p>\n<p>17. \u00a01978: \u00a0n\u00e1rodn\u00ed poselstv\u00ed<\/p>\n<p>18. \u00a01979: \u00a0n\u00e1rodn\u00ed poselstv\u00ed<\/p>\n<p>19. \u00a01980: \u00a0Janusz WARMINSKI<\/p>\n<p>20. \u00a01981: \u00a0n\u00e1rodn\u00ed poselstv\u00ed<\/p>\n<p>21. \u00a01982: \u00a0Lars af MALMBORG<\/p>\n<p>22. \u00a01983: \u00a0Amadou Mahtar M\u00b4BOW, gener\u00e1ln\u00ed \u0159editel UNESCO<\/p>\n<p>23. \u00a01984: \u00a0Michail \u00a0CARJEV<\/p>\n<p>24. \u00a01985: \u00a0Abndr\u00e9-Louis PERINETTI<\/p>\n<p>25. \u00a01986: \u00a0Wole SOYINKA<\/p>\n<p>26. \u00a01987: \u00a0Antonio GALA<\/p>\n<p>27. \u00a01988: \u00a0Peter BROOK<\/p>\n<p>28. \u00a01989: \u00a0Martin ESSLIN<\/p>\n<p>29. \u00a01990: \u00a0Kirill LAVROV<\/p>\n<p>30. \u00a01991: \u00a0Federico MAYOR \u2013 gener\u00e1ln\u00ed \u0159editel UNESCO<\/p>\n<p>31. \u00a01992: \u00a0Jorge LAVELLI \u2013 Arturo USLAR PIETRI<\/p>\n<p>32. \u00a01993: \u00a0Edward ALBEE<\/p>\n<p>33. \u00a01994: \u00a0V\u00e1clav HAVEL<\/p>\n<p>34. \u00a01995: \u00a0Humberto ORSINI<\/p>\n<p>35. \u00a01996: \u00a0Saadalla WANNOUS<\/p>\n<p>36. \u00a01997: \u00a0Jeong Ok KIM<\/p>\n<p>37. \u00a01998: \u00a050. v\u00fdro\u010d\u00ed \u00a0ITI \u2013 speci\u00e1ln\u00ed poselstv\u00ed<\/p>\n<p>38. \u00a01999: \u00a0Vigd\u00eds FINNBOGAD\u00d3TTIR<\/p>\n<p>39. \u00a02000: \u00a0Michel TREMBLAY<\/p>\n<p>40. \u00a02001: \u00a0Iakovos KAMPANELLIS<\/p>\n<p>41. 2002: \u00a0Girish KARNAD<\/p>\n<p>42. 2003: \u00a0Tankred DORST<\/p>\n<p>43. 2004: \u00a0Fathia \u00a0EL ASSAL<\/p>\n<p>44. 2005: \u00a0Ariane MNOUCHKINE<\/p>\n<p>45. 2006: \u00a0Victor Hugo RASCON BANDA<\/p>\n<p>46. 2007: \u00a0Jeho V\u00fdsost \u0161ejk Dr. Sultan Bin Mohammed AL-QASIMI<\/p>\n<p>47. 2008: \u00a0Robert LEPAGE<\/p>\n<p>48. 2009: \u00a0Augusto BOAL<\/p>\n<p>49. 2010: \u00a0Judi DENCH<\/p>\n<p>50. 2011: \u00a0Jessica A. KAAHWA<\/p>\n<p>51. 2012: \u00a0John MALKOVICH<\/p>\n<p>52. 2013 : Dario FO<\/p>\n<p>53. 2014 : Brett BAILEY<\/p>\n<p>54. \u00a02015: \u00a0Krzysztof WARLIKOWSKI<\/p>\n<p>International Theatre Institute ITI<\/p>\n<p>Mezin\u00e1rodn\u00ed divadeln\u00ed \u00fastav &#8211; ITI<\/p>\n<p>World Organization for the Performing Arts<\/p>\n<p>Sv\u011btov\u00e1 organizace sc\u00e9nick\u00fdch um\u011bn\u00ed<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>&#8220;MEZIN\u00c1RODN\u00cd DEN DIVADLA byl ustanoven v roce 1961 Mezin\u00e1rodn\u00edm divadeln\u00edm institutem (International Theatre Institute \u2013&#8230;<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":3890,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_links_to":"","_links_to_target":""},"categories":[1],"tags":[],"translation":{"provider":"WPGlobus","version":"2.12.2","language":"en","enabled_languages":["cz","en"],"languages":{"cz":{"title":true,"content":true,"excerpt":false},"en":{"title":false,"content":false,"excerpt":false}}},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.svetelnydesign.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2193"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.svetelnydesign.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.svetelnydesign.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.svetelnydesign.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.svetelnydesign.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2193"}],"version-history":[{"count":5,"href":"https:\/\/www.svetelnydesign.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2193\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":2197,"href":"https:\/\/www.svetelnydesign.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2193\/revisions\/2197"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.svetelnydesign.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media\/3890"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.svetelnydesign.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2193"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.svetelnydesign.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2193"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.svetelnydesign.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2193"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}