Cena za světelný design - ČTP 010
Letošní, již druhý ročník Ceny na ČTP, odborně posuzoval Pavel Dautovský, Jan Beneš a z hlediska nezávislosti korigoval Jan Rolník. Předem ohlášený zahraniční porotce Henk van der Geest se přes všechny snahy nemohl kvůli zásahu vyšší moci dopravit v požadovaném termínu. Přesto i jemu stejně jako výše jmenovaným porotcům děkujeme!
Zásadní úlohu tedy měl při rozhodování Pavel Dautovský, světelný designér, šéf osvětlovačů Státní opery Praha, který před lety začínal právě s tancem.
Po shlédnutí 17 choreografií v 5 různých prostorech se porota rozhodla Cenu za světelný design 2010, objekt z dílny výtvarnice Radky Mizerové, udělit Janu Komárkovi, s ohledem na originalitu jeho tvůrčí osobnosti.
Práce J. Komárka byla na ČTP zastoupena třemi choreografiemi (Gaia - D. Chaloupková, Zločin a trest - NANOHACH a J. Komárek, Tore - D. Hoštová), každé specificky, i když odlišně a někdy ne úplně koherentně (nikoliv vinou designéra), působivé: Gaia vyváří efektní prostředí, Zločin a trest přímo hýří množstvím vizuálních podnětů, Tore je pak čistým zážitkem s perfektním timingem.
Porota v závěru festivalu rozhodovala mezi dvěma horkými kandidáty - J. Komárkem a V. Burianem, který byl zastoupen také několika realizacemi: jeho sitespecific cítění prostoru Synagogy na Palmovce (představení Echoes) však shodilo závěrečná choreografie Blame me v PONCI, které se (do jisté míry chybou operátora) v druhé části dynamicky rozpadlo a vyznělo konformně.Velkým překvapením bylo představení Magnet (realizace J. Hrdlička, J. Vránová, J. Burian), které se minimalisticky ovšem tvůrčím způsobem spokojilo se dvěma baterkami.
Loňský vítěz T. Morávek se letos účastnil s realizací Proměnná, která byla hodnocena rozdílně - první názor: v kontextu všech složek čistá, harmonická / druhý pohled vnímal světlo na efekt a nesoulad s pohybem.
Jako velmi zábavné a harmonické představení porota označila Případy Dr. Toureta (sv. design P. Kotlík), podobně vtipně (o světle: „hezké fóry") ovšem místy nesrozumitelně hodnotila 100 Wounded Tears (sv. design D. Tesař). Emigrantes po stránce světel přes skvělý začátek dále působily neharmonicky, preparovali plochu bez souladu s pohybem, drobnou objektivní příčinou byl i technický výpadek na straně zvuku.
(hodnocení P. Dautovského, J. Beneše a J. Rolníka zpracoval F.Fabián)
Jak již výše naznačuje neshoda porotců u jednoho z představení, hodnocení světelného designu je velmi subjektivním názorem. Přesto však jistá míra objektivity při většinové shodě porotců je relevantní.
Svou významnou roli, kterou je nutno brát v potaz, pak hraje také adaptabilita na jiný prostor, různé (někdy naprosto odlišné) technické možnosti prostoru či nenadálé (technické) indipozice.
Podle vyjádření poroty byly všechny soutěžní realizace světelného designu zvládnuty profesionálně, obratně hledaly kompromis mezi choreografií a sv. designem a zprostřekovaly řadu inspiratviních momentů.
Závěrečná diskuze se světelnými designéry přinesla stejně tak řadu podnětných otázek k hodnocení sv. designu a praxi designéra, subjektivitě a obektivitě technicko-umělecké složky divadla. Doufáme, že podobnou debatu se podaří vyvolat na širší úrovni současného divadelního dění, že příští ročník Ceny za světelný design proběhne v ještě přínosnější atmosféře.
Světelní designéři zastoupení na ČTP 2010:
Jan Beneš / Jan Dörner, Pavla Beranová / Patrik Sedlák, Vladimír Burian, Jaroslav Hrdlička / Jana vránová / Jeník Burian, Jan Komárek, Šimon Kočí, Pavel Kotlík, Tomáš Morávek, Ioana Mona Popovici, Loes Schakenbos, Daniel Tesař
| Ke stažení | ||
|---|---|---|
 | Hodnocení Jana Beneše | |
