Rozhovor s Benem Ratcliffem

Ben Ratcliffe je zkušený učitel, profesor a lektor. Polem jeho působnosti je světelný design, který studuje a učí více než 20 let. Coby zakladatel experimentální divadelní skupiny Theater Co-operative a režisér Youth Theatre umí nahlédnout tvůrčí proces ve vzdělávacím a manažerském kontextu. Rád pracuje v týmu a věří spíše v synergii než v kompromis a povznáší světelný design na úroveň příběhu, scénografie a interpretace, které byly tradičně zastávány textem, prostorem a hercem.

Jaký byl váš první kontakt s divadlem?

 

Škola, rodiče – nemůžu si vzpomenout.

 

Kdy jste dostal nápad pracovat v oblasti divadelnictví?

 

Vždy to byl faktor v mém životě, dokonce  i když mě moji učitelé a rodiče povzbuzovali, abych dělal rozumnou práci!

 

A co světelný design, jaká byla vaše první zkušenost?

 

Navrhování pro Half Moon Young Peoples Theatre v Londýně – když mi podali kus papíru a tužku a prohlásili „ ty teď děláš tohle“.

 

Mohl byste říct 5 slov, která jsou pro vás podstatou světelného designu?

 

Pozorování, zapojení se, kontext, rovnováha, komunikace.

 

Později jste začal učit světelný design, co je podstatou vaší metody?

 

Experimentování a reflexe. Porozumění cíli práce a jejího kontextu: obecenstvo je všechno.

 

Jaký je nejlepší způsob, jak učit světelný design?

 

Široké humanistické vzdělání, které pokrývá vědu a humanitní vědy, neustálé vracení se ke světlu a k tomu, jak jsme do něho zapojeni. Experiment malého rozsahu a poté použití v rozsahu velkém, opakovaně. Dostat lidi k tomu, aby zjednodušeně testovali a holisticky předváděli. Dívat se na každý nástroj ve vybavení designéra a chápat, proč jsou používané.

 

 

Jak kombinujete obě vaše zkušenosti jako světelného designéra/ přednášejícího a hrajícího učitele? Je to pro vás výhoda?

 

Motiv k akci jak pro designéra, tak pro herce vychází z téhož samého faktu: poctivé a čisté zapojení se a synergie mezi umělcem a řemeslem. Vztah mezi fyzickým a světelným představením je setrvalý, když je takto vnímán diváky.

 

Na čem právě pracujete?

 

Na dílně zkoumající příběhy, vzpomínky a prostory.

 

Co očekáváte v blízké budoucnosti?

 

Rozvinutí spojení s pevninskými Evropskými modely světelného designu.

 

Jaký je váš nejoblíbenější prostor, ve kterém / se kterým pracujete?

 

Black box poskytuje nepopsané plátno; jevištní portál poskytuje spojení s nekonečnem; vybavený prostor poskytuje synergii.

 

Máte nějaké oblíbené zdroje světla? Které zdroje používáte doma?

 

Wolframová žárovka je plná archaické resonance a vztahuje se k našemu organismu. Den/ noc je plný změny a rozsáhlé spektrální textury.

 

Co si myslíte o reaktivním / interaktivním osvětlování v každodenním použití (domov, veřejný prostor)?

 

Budoucnost leží v kontrolování světla. Neměnné světlo je velmi mladé a my jsme z něho stále ještě v dětském úžasu.

 

Máte rád nové technologie ve svícení? Jak je sledujete?

 

Nové technologie jsou o tom, jak a proč používáme věci, ne které nové věci umíme vyrobit. Má práce mě dovádí k neustálému kontaktu s novými a uznávanými designéry a průmyslem, který je vybavuje svými nástroji.

 

Co si myslíte o výroku: “ svícení = video, video = svícení”?

 

Kostýmy = opony, opony  = kostýmy. Jen protože používají ten samý materiál, neznamená to, že jsou ta samá věc.  Tvořivost z kontaktu mezi těmito dvěma by měla být daleko důležitější než jednoduchost, s jakou se mohou dát dohromady.

 

Jaký je váš názor na politiku ohledně wolframových žárovek v Evropské unii?

 

Je to zástěrka, aby se prodalo víc zboží – průmyslem vedený fašismus. Lepší využití světla jak přirozeného tak umělého ušetří více zdrojů než objevování zdrojů nových.

 

Uměl byste popsat váš styl ve světelném designu?

 

Synergie a detail proudící skrze čas.